Zbožňuje slepice - ty jsou podle něho prostě k sežrání. Někdy má kliku a volně pobíhající slepice potká volně pobíhajícího psa ... Vzhledem k tomu, že je to pro něj jedna z mála možných radostí tohoto světa, tak proč ne. Koncem konců je to lovecký plemeno. Jinak svou žravostí plně potvrzuje úsloví "Jakej pán, takovej pes." :-> O vánocích ulovil pekáč cukroví, tak tiše, že ani babičku na půl ucha spící nevzbudil, mizera. V Orličkách zkusil nahánět pštrosy, které pravděpodobně považoval za velké slepice. Nebozí opeřenci zoufale prchali před zrzavou příšerou, v níž nejspíš viděli smrtelné nebezpečí, pročež je ani nenapadlo se bránit. BoB byl naštěstí odlapen dřív, než stihnul způsobit větší škody (či přijít k úrazu) a omluva majitelům vše srovnala. Ufff.

(10/2004) Nastala změna - BoB je v rukou Božích, tedy přesněji, přesídlenej na evangelické faře. Vzhledem k jarně proběhlým životně-pracovním změnám, se naše další soužití stále více jevilo spíš jako vzájemné trápení - takhle je to snad pro oba lepší. Bobes spokojeně probíhá lesy Lužických hor či velikánskou zahradu za Prahou a nejeví touhu po návratu. Prožili jsme spolu pět nádhernejch aktivních let, tak má teď aspoň zaslouženej veget.

(04/2012) Hmm, tak už i BoB vyrazil na svoji nejdelší cestu :-/ Byl to skvělej pes, dožil se požehnaného věku - třeba dál šťastně prohání hejna slepic, zajíce i srnky jak za mlada - jen holt v nějakém jiném světě ...

O kousek dál